čtvrtek 4. dubna 2013

136 stran

Další čtyři kapitoly Ságy o Vinlandu jsou venku. Dělali na nich opět Maty93 a Toren. Upozorňuji, že se jedná o kapitoly z měsíčníku Afternoon, čemuž odpovídá kvalita a velikost skenů. Kapitoly předělám až vyjde 13. svazek a budou dostupné jeho skeny. Svazek vyjde odhadem do čtyř-pěti měsíců. V 88. kapitole jsem se zmínil o ulfberhtu. Toho jsme naposledy mohli vidět u Áskeladdova otce Olafa. Tyto meče se ve velkém množství napodobovaly nekvalitními náhražkami. Skutečně kvalitní a původní ulfberhty byly poměrně drahou záležitostí.


Kromě Ságy ještě vydávám jednorázovku od Jukimury, která nese název „Sajonara ga čikai no de“ tedy „Neboť loučení se již blíží“. To již bylo přeloženo týmem ExequiaS a Perseus. Důvodem proč vydávám vlastní verzi je ten, že jsem chtěl vyčistit barevnou stránku s Okitou stojícím zády… a potom jsem dodělal i zbytek. Korektury provedl Maty93 (který je čirou náhodou dělal i pro ExequiaSe) a kontrolu měl na starosti Roudy, který pracuje na Poutnících.

Loučení je v Jukimurově tvorbě jistou výjimkou, což je způsobeno tím, že jde o krátký příběh. Jukimura Makoto se ve svých dílech (Poutníci, Sága o Vinlandu) soustředí na vyrovnávání se s životem. Toho postavy docílí tápáním a nalezením kompromisu, neboť ten je nutný. V Hačirótovi a Thórfinnovi vidíme muže, kteří kompromis odmítají, ale časem zjistí, že život bez kompromisů je přinejmenším těžký a spíše než to nemožný. V Loučení nás Jukimura uvádí do zcela odlišné situace. Do situace v níž je kompromis nenalezitelný. A to nejenom v rámci postav umírajícího Okity Sódžiho a revoltujícího Kondóa Isamiho, ale v rozměrech celého vyprávění a především doby v níž je příběh zasazen - tedy rozkol šóguna a císaře.

Žádné komentáře:

Okomentovat